Film Snowboarďáci

Přímo pod článkem najdete velké fotografie! 

Vážení kolegové,
dovoluji si vás pozvat na film Snowboarďáci. Proč se o tomto komediálním snímku zmiňuji zrovna v odborném časopise? Ti z vás, kteří film již viděli, si možná povšimli jedné maličkosti, která souvisí s naší prací – jedné z hlavních představitelek, herečce Ester Geislerové, se filmaři pokusili nasadit rovnátka!
Začalo to před třemi lety, kdy producent zmíněného filmu dostal úkol splnit jeden z požadavků scénáře: Herečka Ester Geislerová měla mít ústa plná třpytivých a barevných zámečků a drátků, tedy nám všem dobře známých fixních rovnátek. Zdánlivě to vypadalo na nevelký problém – vždyť ordinací, které nabízejí léčbu fixními rovnátky, je celá řada. Jenomže půvabná Ester žádnou léčbu nepotřebuje. Má od přírody nádherně dokonalý chrup, který jí může závidět většina lidí. Vždyť pouze malé procento populace dostává tento dar do vínku. Navíc bylo samozřejmě nanejvýš žádoucí, aby herečka mohla po ukončení natáčecího dne „fixní“ rovnátka odložit s jinými rekvizitami v šatně. U filmu sice lze díky trikům zařídit mnohé, ale v tomto případě….. A tak začala cesta filmového štábu po ordinacích a laboratořích. Hledali a hledali, ale stále jen slyšeli: „Vaše požadavky jsou nesplnitelné!“. Za devatero horami a devatero řekami však utrmácení filmaři konečně narazili na kouzelnou ordinaci MUDr. Ivanova. Pan doktor je naštěstí muž činu a rád se potýká s novými problémy. S mojí ortodontickou laboratoří spolupracuje řadu let a proto ví, že ani mě nenechá žádná profesionální výzva chladnou. Strávili jsme společně hodně času nad vytvářením složitých modifikací klasických variací a hle – nový typ ortodontického aparátu (vlastně spíš takový aparát neaparát) byl na světě! V naší profesi zkrátka nic není nemožné…
Nový hybrid fixosnímacího aparátu bylo tedy možné technologicky i prakticky zkonstruovat. Bohužel při vlastním natáčení filmu nebyl asi přizván na konzultaci žádný odborník, protože „fixní“ rovnátko bylo před kamerou jedním pohybem vyjmuto z úst a odloženo na misku. Navíc byla rovnátka ve filmu vidět snad jen dvě vteřiny. Posuďte sami, zda vynaložené úsilí za to stálo…
Tímto mírně humorným příspěvkem se s vámi, milí kolegové, chci podělit o zajímavou zkušenost. Abychom dostáli i odborné stránky věci, dále si můžete prostudovat krátký popis postupu výroby zmíněného aparátu a shlédnout výsledek na fotografiích.
Pracovní postup v jednotlivých bodech:

  1. Nejprve byl zhotoven přesný sádrový model horní a dolní čelisti. Následně kontrolní duplikáty, které na závěr sloužily jako dokumentační modely.
  2. Pracovní modely byly v anatomickém skusu zafixovány v artikulátoru za účelem vyhodnocení míst pro umístění kotevních prvků tak, aby nevytvářely artikulační přepážku. Ke kotvení byly navrženy jednoramenné spony na horní a dolní druhé moláry a adamsovy spony na horní a dolní prvé moláry.
  3. Zámky fixního aparátu byly uchyceny voskem na labiální plochu sádrových zubů analogickým způsobem jako v ústech.
  4. Do zámků byl natvarován čtyřhranný drátěný oblouk, který v místě prvních molárů procházel aproximálně do orálního prostoru.
  5. Drátěný oblouk byl k zámkům fixován transparentní pryskyřicí, která byla po polymeraci opracována a vyleštěna.
  6. Po opětovné kontrole dokončeného fixního aparátu byly vytvořeny drátěné spojky mezi fixním aparátem a orálním prostorem. Ty byly opět upevněny průhlednou pryskyřicí.
  7. Drátěné kotevní prvky byly zhotoveny z rigidního drátu a fixovány k pracovnímu modelu voskem.
  8. Následně byla sypací akvarelovou technikou /patentovaná výroba firmy Ortovia/ zhotovena pryskyřičná baze, nosič fixní části aparátu. Horní i dolní baze byla opatřena logem ortodontické laboratoře Ortovia jako autorizační ochrana výrobku.
  9. Fixační vosk byl vyplaven, pryskyřice opracována a vyleštěna.
  10. Pro dokonalou iluzi fixního aparátu byla na každý zámek umístěna barevná gumička.
  11. Povrch dokumentačních modelů byl upraven leštící technikou.
  12. Po nasazení hotového aparátu na dokumentační modely byla opět překontrolována jeho přesnost.

Autorka článku: Jana Vintrová – vedoucí laboratoře Ortovia (www.ortovia.com)